Archiv

 

O Vašulkových

Steina Vašulka (*1940, Reykjavík, Island)
Bohuslav (Woody) Vašulka (*1937, Brno, Česká republika)


Woody Vašulka se v Brně se narodil a prožil zde dětství i mládí. Zážitky z této životní etapy uvádí jako určující pro své tvůrčí směřování. I když od roku 1965 žije v zahraniční, převážně v USA, do Brna se pravidelně celý vrací.

The Kitchen

Vašulka Kitchen Brno svým názvem odkazuje k newyorské The Electronic Kitchen, kterou Vašulkovi a jejich přátelé založili roku 1971. Také dramaturgie připravovaných akcí je inspirována tímto prostorem – a spočívá v propojování uměleckých, kurátorských a výzkumných experimentů a jejich sdílení s podobně zaměřenými umělci, badateli a veřejností.

The Kitchen New York

Na počátku bohatých kurátorských aktivit Vašulkových je založení The Electronic Kitchen, což byl kurátorský experiment vytvářejících jedno z prvních útočišť pro umělce nejrůznějšího zaměření zajímající se o elektronická média.

The Kitchen vzniklo místo zasvěcené například videu a dalším druhům umění, zejména elektronické hudbě. Vašulkovi se snažili podporovat především experimenty vycházející z manipulace s elektronickým signálem, věnovali se živému předvádění videa a promítáním pásků na sestavě monitorů a zároveň vnímali video jako prostorový fenomén. Jejich dramaturgie sledovala také dokumentární směr videa, především ve spojení s radikální kulturou newyorských podzemních divadel a klubů a dokumentárně-aktivistickou tvorbu videokolektivů. Tyto oblasti zůstávaly dlouho mimo pozornost etablované galerijní scény. Jako účinkující se v prvních letech Kuchyně objevilo mnoho průkopníků videoumění, experimentálního divadla, performance a hudby. Probíhaly zde i vzdělávací programy, workshopy a semináře zaměřené na kybernetiku, percepci či biologickou zpětnou vazbu.

Vašulkovi odešli z TheKitchen.org v roce 1973, kdy se stěhují na univerzitu do Buffala. Instituce existuje v rozlehlé budově bývalé ledárny na 19. ulici, kam se v roce 1985 přestěhovala dodnes. Z původně uměleckého experimentu se Kuchyně proměnila v profesionálně fungující instituci s galerií a videoarchivem.

Woody Vašulka

Woody Vasulka

Woody Vasulka se narodil v Brně (1937) a v Praze absolvoval katedru dokumentu na FAMU. Patří k první generaci umělců, kteří používali technologií videa. V roce 1965 se vystěhoval se svou ženou a spolupracovnicí, Islanďankou Steinou do USA a usadili se v New Yorku. Woody zprvu pracoval jako asistent střihu s Francisem Thompsonem (World Fair Expo’67 v Montrealu). V letech 1966-1969 pracuje jako filmový editor pro Harvey Lloyd Productions, kde experimentuje s elektronickým zvukem, stroboskopickými projekcemi a světelně aktivovanými plátny. Později opouští omezení kinematografického aparátu a přechází k elektronickému materiálu. V roce 1969 navštívil výstavu „TV as a Creative Medium“ v galerii Howarda Wise a začali společně se Steinou dokumentovat nezávislou uměleckou scénu v New Yorku, vytvářejí skici a video performance a pořizují si kameru Portapak a audio syntezátor. Roku 1971 založili s Andy Mannickem The Kitchen. Spolupracovali s techniky na vývoji nástrojů pro tvorbu videa: v roce 1972 Dual Colorizer (Eric Siegel) a Multikeyer (George Brown), který umožňuje vrstvení až šesti obrazů. 

V roce 1973 odjeli do Buffala, na pozvání teoretika Geralda O’Grady a vyučovali v Centru pro mediální studia, při State University of New York. Roku 1974 získali Rutt/Etra Scan Processor, nástroj umožňující modifikaci videoobrazů vychylováním elektromagnetického řádkování. S Georgem Brownem zkonstrovali digitální nástroj pro uchování a přehrání sekvence operací Programmer a vytvořili pásky Noisefields či Reminiscence. Roku 1975 provedl Woody první digitální experimenty a představuje „The Vasulka Imaging System“, digitální počítačově ovládané uživatelské vybavení, z nějž se později vyvine Digital Image Articulator. První souborná výstava Vasulkových byla otevřena v galerii Albright-Knox v Buffalu. Woody získal grant od Guggenheimovy nadace, umožňující přestěhování do Santa Fe roku 1980. Zde začal Woody recyklovat průmyslové nástroje z bývalých vojenských základen (například blízké Los Alamos), z nichž později vznikne soubor instalací The Brotherhood. V instalaci Divadlo hybridních automatů rozvedl myšlenku „nového epistemologického prostoru“ jako místa interakce mezi účastníky a technologií. Roku 1983 vytvořil video The Commission - pokus o nový způsob elektronického vyprávění a Art of Memory (1987). Roku 1990 vznikl první ze série šesti instalací The Brotherhood.

V roce 1992 připravili Vasulkovi výstavu věnovanou pionýrům elektronického umění pro festival Ars Electronica v Linzi (Eigenwelt der Apparatewelt: Pioniere der Elektronischen Kunst).Ve stejném roce získali cenu Mayi Derenové, 1993 grant od Open Society Fund, financující přednášky o médiu videa ve východní Evropě a začal působit na FaVU v Brně. Roku 1996 se koná retrospektivní přehlídka díla Vasulkových v San Francisco Museum of Modern Art. V tokijském NTT InterCommunication Center vystavil Woody cyklus The Brotherhood: A Series of Six Interactive Constructions (1998). V létě roku 1999 vzniká projekt Art and Science Laboratory na College of Santa Fe, spolupráce Vasulkových se skladatelem Davidem Dunnem a fyzikem Jamesem Crutchfieldem. Od roku 2005 do 2006 Woody pracoval v Centru pro umění a mediální technologie (ZKM) v Karlsruhe a v rámci projektu OASIS hledal metody archivace videa a experimentálního filmu. Zároveň se zapojil do přípravy výstavy, zaměřené na tvůrce z okruhu Center for Media Study v Buffalu (Paul Sharits, Tony Conrad, James Blue, Hollis Frampton, Peter Weibel, Steina a Woody Vasulkovi, Gerald O’Grady).

Autor anotace Lenka Dolanová 

Steina

Steina (Steinunn Briem Bjarnadottir) se narodila roku 1940 na Islandu. Původně vystudovala hru na housle a hudební teorii, v roce 1959 obdržela stipendium a přijela studovat do Prahy na Hudební akademii múzických umění. Později působila jako členka Islandského symfonického orchestru. V Praze se seznámila s dokumentaristou českého původu Woodym (Bohuslavem) Vašulkou, v roce 1964 měli svatbu a o rok později společně emigrovali do Spojených států a usadili se v New Yorku, kde Steina zprvu působila jako hudebnice na volné noze.

S videem začala pracovat společně s Woodym roku 1969. Začali vytvářet první video skici a performance, pořizují si první kameru Portapak a audio syntezátor. V roce 1971 spoluzaložila s Woodym a Andy Mannickem proslulé newyorské „divadlo elektronických médií“ The Kitchen, umístěné původně v centru Mercer Arts na jihu Greenwich Village. V letech 1973-79 působila společně s Woodym v Buffalu, v Mediálním centru založeném Geraldem O’Gradym.
Roku 1974 se jejich tvůrčí dráhy začínají rozdvojovat a Steina se soustředila na rozvíjení instalací Machine Vision (Strojové vidění) a Allvision (Vševize), využívajících soustav kamer na pohyblivých stativech v kombinaci se zrcadly, v nichž zkoumala možnost zachycení všezahrnujícího prostoru a způsob vidění zbavený závislosti na lidském úhlu pohledu. První souborná výstava Vasulkových proběhla v galerii Albright-Knox v Buffalu.

V roce 1980 se přestěhovali do Santa Fe v Novém Mexiku. Steina se začíná více soustředit na obraznost krajiny a rozšiřuje svůj záběr z ateliéru na okolní přírodní prostor. Začíná vytvářet multiscreenová a více-kanálová prostředí/instalace. Pokračuje také ve svých performancích Violin Power s různě upravovanými houslemi, kterými prostřednictvím rozhraní MIDI ovládá obrazové sekvence, promítané často na velkém plátně.

V roce 1992 Vasulkovi připravili výstavu věnovanou pionýrům elektronického umění a jejich nástrojům pro festival Ars Electronica v Linzi (Eigenwelt der Apparatewelt: Pioniere der Elektronischen Kunst), k níž vyšel experimentální katalog. Ve stejném roce získali společně cenu Mayi Derenové, udělovanou od roku 1986 nezávislým filmařům. Roku 1996 působila Steina ve STEIM (Studio for Electronic Instrumental Music) v Amsterdamu. V roce 1996 se uskutečnila retrospektivní výstava Steiny a Woodyho v San Francisco Museum of Modern Art, která byla zopakována i v Santa Fe. V roce 1997 vystavuje Steina instalaci Orka v Islandském pavilonu na Benátském bienále.

Steina působila také na rezidenčním pobytu v „National Center for Experiments in Television“ v KQED v San Franciscu a v WNET/Thirteen v New Yorku. V roce 1988 byla na rezidenčním pobytu v Tokiu díky grantu U.S./Japan Friendship Committee. Získala podporu od New York State Council on the Arts, National Endowment for the Arts, a mnohých dalších organizací. Steinino hudební vzdělání formovalo originální zacházení s médiem videa, k němuž přistupuje jako k analogii hudební struktury: „Mé vzdělání je hudební. Pro mě je zvuk tím, co mě vede do obrazu. Každý obraz má svůj vlastní zvuk a v něm se pokouším zachytit něco proudícího a živoucího. Na umění aplikuji stejný princip jako na hraní na housle: se stejným přístupem kontinuálního zkoušení, stejným principem kompozice.“

V posledních letech se věnuje vytváření multiscreenových a multikanálových instalací, čerpajících zejména z islandské obraznosti a houslovým performancím, při nichž využívá upravené digitální housle. Celý život se aktivně spolupodílí na vytváření vlastních tvůrčích nástrojů a v poslední době spolupracuje na vývoji softwarových programů pro umělecké využití.

autorka Lenka Dolanová