1985, 4:29 min.

V osmdesátých letech Michal Bielický experimentoval s prvními digitálními střihovými programy pro modulaci, deformaci a přeskupení video materiálu. Inspiroval se příkladem svého učitele na akademii v Düsseldorfu Nam June Paika, který v roce 1963 pomocí magnetů deformoval svá díla pro televizní monitory. Bielického videopásky jako Four Seasons (1984), Circulus Viciosus (1985) a Paik-Hat (1986) většinou překračují styl lineárního narativu a využívají editační techniky a postupy stop-motion. V dílech Perpetuum Mobile (1986), Příští rok v Jeruzalémě (1988) a Golem is Alive (1989) využil digitální střih videa. V roce 1989 práci na video páskách opustil a začal pracoval s prostorem.

Michael Bielický (1954 v Praze) žije od roku 1969 v Německu, studoval výtvarné umění v ateliéru Nam June Paika na Akademii v Düsseldorfu, kde později působil jako jeho asistent. V roce 1991 založil a vedl Ateliér nových médií na AVU v Praze. Od roku 2006 vedl katedru Media Art na Univerzitě umění a designu při ZKM v Karlsruhe. Patří mezi první umělce, kteří v evropském a českém prostředí rozvíjeli práci s elektronickými a digitálními nástroji. Pracuje s tématy a nástroji komunikace, navigace, videa či VR technologií a v posledních letech také vytváří instalace pro veřejný prostor. Často spolupracoval se ZKM v Karlsruhe a zúčastnil se např. festivalu Ars Electronica, vystavoval v Centre Pompidou či v MoMA v New Yorku. Je jedním z autorů z okruhu přátel Woodyho a Steiny.