V prezentaci zmíním aspekt tzv. kulturního transferového přístupu aplikovaného na dílo Steiny a Woodyho Vasulkových v kontextu situace střední a východní Evropy počátkem 90. let. Vašulkovi byli po roce 1989 opětovně uvedeni na československou uměleckou scénu (i dalších zemí ve střední Evropě). Jejich dílo bylo interpretováno jako součást „amerického snu“, jako příklad úspěšné strategie, jak lze nakládat s nástroji elektronického pohyblivého obrazu a dalších technologií v současném umění a kultuře. První myšlenka založení „The Bohemian Institute“ se objevila v červnu 1990 v dopise, ve kterém Woody nabízel výstavu Der Eigenwelt der Apparate pro festival Ars Electronica. Institut se měl stát „místem příčného kulturního propojení, jehož čas nadešel (...) měl se stát think-tankem/galerií/kavárnou, která by se věnovala eko-globálním a psychedelickým konceptům a technologiím (...) měl sídlit v krásné barokní budově v centru Prahy, možná v Mariánských Lázních.“ Woody navrhl tým, ve kterém měli působit skladatel David Dunn, básnířka Liz Rymland či etnobotanik Terence McKenna. Podobná témata lze sledovat i v dalších utopických kolaborativních projektech Woodyho i Steiny.

Miloš Vojtěchovský je kurátor, historik a teoretik umění. S Vašulkovými se seznámil v 80. letech v Amsterodamu. Spolupracoval mimo jiné na projektech Imaginary Museum Projects v Amsterdamu (pro ZKM), přednášel dějiny nových médií na katedře teorií a dějin umění na FaVU VUT v Brně a od roku 2004 působil v Centru audiovizuálních studií FAMU. V letech 1996 až 2000 byl kurátorem Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze, Sorosova centra současného umění, Galerie Školská 28, rádia Lemurie TAZ. V roce 1996 připravil ve spolupráci s Tomášem Rullerem samostatnou výstavu Steiny v Národní galerii Praha. Žije a pracuje v Praze.